6.5. proběhla noční soutěž na hrbolu v Hukovicích. Kosty byl neobvykle aktivní a spískal naši účast.

Přestože chybí Krupiq, schází se momentálně družstvo mužů i s náhradníky! Kromě čerstvě 15ti letého Adama se do treninku zapojil i kaskadér – gorila Petr. A to je ještě v záloze Tadeáš který ovšem moc nechodí. Limitou je soutěžní stroj v servise takže se cvičí se zelenou. A ta se také vezla do Hukovic. Až večer oznámil Orki že nemůže a tak se jelo oklikou přes Studénku pro Petra. Dave neměl střeva úplně v richtiku ale dorazil. Ovšem ani ruma nechtěl!
V Hukovicích nás čekalo zejména bláto a pořádně kluzké. Už tak náročná trať dostala ještě jinou dimenzi. Byť pořadatelé udělali maximum a vyklidili obýváky celého sboru aby pokryli koberci alespoň kritická místa.
Když jsme se dostali na plato, podivoval se naší situace znalý komentátor s čím že to startujeme. Tedy měl na mysli stroj – jinak nebylo co kritizovat. Ovšem v Hukovicích není slabší stroj až takový problém. Pokud by se půl družstva na cestě k základně neklouzalo, tarfy neměly šanci a tretry tak tak, dá se udělat solidní výsledek. Takto jsme dostali vodu na proudnice k 19té sekundě. Ovšem tak akorát aby Petr byl ve vymezeném prostoru pro proudaře. Výsledek 21a cosi byl dán prostřikem. První terč byl 19 a cosi. Žádná sláva, ale poslední jsme nebyli. Komentátor si ještě jednou rýpnul do stroje , nebo to byla pochvala? a jeli jsme domů. Tedy chtěli jet. Projevila se slabina nového DA. Náhon jen na zadek a poměrně těžký vůz. Odjet z bláta byl docela oříšek, ale s pomocí ochotných rukou se to nakonec povedlo. Takže huš do Studénky vyhodit Petra a do hasičárny dorazit pivo zbylé po floriánské oslavě. Bylo vidět že Raduš se po šichtě a celodenním ježdění rozeschnul, nasadil sprintérské tempo. Když mu ostatní zdatně sekundovali brzy to z pípy jen zasyčelo.